Detekce a prevence kybernetických hrozeb

V souvislosti s kybernetickými útoky nelze opomenout ani terorismus, který představuje jednu z aktuálních globálních hrozeb a lze sledovat jeho dynamický nárůst a rozšiřování do celého světa.

Terorismus můžeme rozdělit podle formy na letální a neletální formy, kde první skupina se vyznačuje použitím běžných prostředků pro realizaci násilí (konvenční – útoky páchané pomocí běžně dostupných bojových prostředků, např. střelných zbraní a nekonvenční – zneužití zbraní hromadného ničení). V oblasti Internetu jsou však běžnější neletální formy terorismu[1] nebo útoky, při kterých jsou využívány moderní nástroje v kombinaci s letálními prostředky.

Konvenční forma neletálního terorismu zahrnuje níže uvedené podskupiny:

- Neozbrojený terorismus.

- Kyberterorismus, který patří mezi největší nebezpečí 21. století. Principem je především zneužívání ICT (včetně Internetu) jako prostředku a prostředí pro uskutečnění útoku. Jedná se, podobně jako u klasického konvenčního teroristického útoku, o plánovanou činnost motivovanou zpravidla politicky či nábožensky a realizovanou spíše malými, ne vojensky organizovanými strukturami. Cílem těchto skupin je především ovlivnění veřejného mínění. Vzhledem k rychlému šíření informačních a komunikačních technologií po celém světě představuje kyberterorismus významné nebezpečí a je teroristickými skupinami využíván ve stále rostoucí míře.^[2]

- Mediální terorismus, při němž dochází k plánovanému zneužívání hromadných sdělovacích prostředků a jiných psychologických prostředků za účelem ovlivnění názorů celé populace, nebo cílových skupin obyvatelstva.

Nejvýstižněji tento vztah charakterizuje schéma uvedené na následujícím obrázku.

Zobrazení forem terorismu včetně kyberterorismu

Globální charakter informatického a telekomunikačního prostředí umožňuje předávání informací a koordinaci teroristických aktivit v rámci celého světa. Uvádí se, že např. útok na WTC v New Yorku byl organizován právě s využitím Internetu.

Je možno uvést i další případy zneužití Internetu pro šíření závadných informací nebo pro psychologické operace související s mediálním terorismem. Internet se podstatnou měrou podílí na šíření propagandy, ideologie či zastrašování například v podobě zveřejnění poprav zajatců online[3], získávání a mobilizaci nových aktivistů, sympatizantů či sponzorů, obhajobě teroristických činů a podněcování jednotlivců k jejich páchání. Internetové servery teroristických skupin často obsahují návody na výrobu improvizovaných zbraní, nebo propagandu zacílenou na mladší generaci.

Internet poskytuje zcela výjimečné možnosti extremistickým a teroristickým skupinám i jednotlivcům, a to zejména v oblasti rychlé a relativně utajené komunikace, kdy slouží ke vzájemné výměně informací a pokynů k plánování a koordinaci akcí nebo převodu finančních prostředků.

Bezmála všechny teroristické skupiny a organizace provozují své internetové stránky. Obvykle jsou zveřejňovány v několika jazykových mutacích a nechybí ani speciální stránky zaměřené na děti a ženy obsahující pohádky či komiksy, do nichž jsou zapracovány například příběhy sebevražedných atentátníků.^[4]

Webové stránky TravelWest.info po napadení útočníky

Možnosti trestněprávního postihu v ČR

Z hlediska trestního práva pak uvedené jednání může naplňovat skutkové podstaty trestných činů § 311 odst. 2 (Teroristický útok), § 355 (Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob), § 356 (Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod), § 364 (Podněcování k trestnému činu), § 403 (Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka) a § 404 (Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka) TZK.