Detekce a prevence kybernetických hrozeb

V prostředí sociálních sítí je možné páchat většinu již dříve popsaných kybernetických útoků (např. malware, phishing, spam aj.). Důvodem, proč jsou kybernetické útoky na sociálních sítích popsány samostatně, je ta skutečnost, že se primárně (nikoliv však výhradně) odehrávají právě v prostředí sociálních sítí.

Mezi tyto specifické útoky je možné zařadit:

1.     Kyberšikanu

2.     Kybergrooming

3.     Sexting

4.     Kyberstalking

4.15.1.      Kyberšikana

            Šikana ve světě reálném spočívá ve snaze útočníka ublížit, ponížit, zesměšnit, urazit jiného, ať fyzicky či psychicky. Kyberšikana pak přenáší „klasickou šikanu“ do světa virtuálního a umožňuje útočníkovi použít nástroje a prostředky, které mohou mít mnohem větší dopad na oběť než by tomu bylo ve světě reálném. Kyberšikana díky používání informačních a komunikačních technologií a trvanlivosti dat v kyberprostoru umožňuje opakované útoky na oběť, a to i v případě, že se oběť ve světě reálném geograficky značně vzdálila od místa, kde byla původně šikanována.

Kyberšikana může být propojena se šikanou „klasickou“ (např. nahrávání fyzického napadení oběti a následné umístění tohoto útoku na web). Pro to, abychom mohli hovořit o kyberšikaně, je nutné, aby k šikanování byly použity informační a komunikační technologie či služby nabízené v kyberprostoru.

Mezi znaky kyberšikany je možné zařadit:

Pocit anonymity (Útočník má zpravidla pocit, že jej díky Internetu není možné dohledat.)

Neomezenost útoku (Díky ICT nemusí útočník řešit ani čas ani prostor pro svůj útok. Je možné šikanovat kdykoliv, odkudkoliv a kohokoliv. Vlastní útok také vyžaduje mnohem méně úsilí, než je tomu v případě šikany „klasické“.)

Neomezený okruh útočníků (Na rozdíl od světa reálného, ve světě virtuálním nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení útočníka ve skupině aj. Šikanujícím může být jakákoli osoba.)

Neomezený prostor a prostředky (Internet poskytuje útočníkovi de facto neomezený prostor a prostředky pro šikanování. Útočník může opakovaně vyvěšovat urážlivé poznámky, komentáře fotografie a videa na různých portálech, sociálních sítích aj. Tyto materiály může vylepšovat a „zdokonalovat“.)

Obtížná zjistitelnost (Na rozdíl od šikany klasické nemusí mít kyberšikana vnější projevy jako jsou podlitiny, chybějící peníze atd.)

Trvalost [Klasická šikana většinou sestává z jednotlivých útoků, které se sice opakují, ale dílčí útok pro oběť vždy skončí. U kyberšikany stačí např. jedna SMS, e-mail apod., oběť se k nim stále vrací (respektive jsou jí neustále připomínány, zasílány aj.), může tak i měsíce žít v traumatu. Útočné SMS, e-maily, fotografie apod. jsou trvalejší než jednotlivé fyzické útoky.][1]

Nejčastější projevy kyberšikany:

1.     Pomlouvání, zastrašování, urážení, zesměšňování či jiné ztrapňování (sociální sítě, e-mail, SMS, chat, ICQ, Skype, hry aj.).

2.     Pořizování zvukových záznamů, videí či fotografií, jejich grafické či jiné upravování a následné zveřejňování s cílem poškodit (zesměšnit) vybranou osobu.

3.     Natáčení videí, při kterých je oběť napadána fyzicky či je jinak psychicky týrána a zesměšňována. Tato videa jsou následně zveřejněna online (jedná se o tzv. Happy Slapping).

4.     Vytváření internetových stránek, sociálních účtů (úprava původních či vytváření nových profilů), diskusních portálů aj., které urážejí, pomlouvají nebo ponižují konkrétní osobu.

5.     Zneužívání cizího účtu - krádež identity (e-mailového, diskuzního apod.).

6.     Provokování a napadání uživatelů v diskuzních fórech (chatovací místnosti apod.).

7.     Odhalování cizích tajemství.

8.     Vydírání pomocí mobilního telefonu nebo Internetu.

9.    Obtěžování a pronásledování voláním, psaním zpráv nebo prozváněním.[2]

Důsledky některých útoků:

Amanda Todd (15 let). Příběh, který se Amandě stal, je možné nalézt na jejím vlastním videu dostupném na youtube.com (qDIKB2_RpuY). Amanda spáchala sebevraždu.

Rebecca Ann Sedwicková (12 let), byla téměř rok šikanována na Internetu, spáchala v roce 2013 sebevraždu. Šikana začala poté, co Rebecca nějakou dobu chodila s jedním chlapcem. Její matka novinářům řekla, že dcera dostávala vzkazy jako: 'Jsi hnusná', 'Proč ještě žiješ?' a 'Jdi se zabít'. Situace se tak vyhrotila, že matka odhlásila dceru ze školy z Crystal Lake a zrušila její účet na Facebooku. Ze školy prý musela odejít. Zbytek roku ji matka učila doma. V září nastoupila do jiné školy. Zdálo se, že se vše obrací k lepšímu, a Rebecca v nové škole pookřála. Ale tajně se přihlásila k novým aplikacím včetně telefonního posílání zpráv Kik Messenger a Ask.fm a šikana začala nanovo poté, co se na Internetu začala dotazovat na nadváhu. Šerif Judd uvedl, že dívka byla na sociálních sítích "naprosto terorizována".[3]

Ghyslain Raza (14 let, Kanada), známý jako Star Wars Kid.

. Ghyslain Raza natočil sám sebe při předvádění bojové scény z Hvězdných válek. Snažil se napodobit postavu Dartha Maula. Spolužáci mu nahrávku ukradli a pro pobavení ostatních ji zveřejnili na Internetu. Během několika týdnů nahrávka obletěla celý svět, byla mnohokrát upravována, vzniklo množství webů a blogů, na kterých byl chlapec zesměšňován. Ghyslainovi fanoušci napsali petici tvůrcům Hvězdných válek, aby byl obsazen do některé z epizod. Byl parodován dokonce v seriálech (např. South Park, American Dad, Veronica Mars). Ghyslain se psychicky zhroutil a musel se dlouhodobě léčit.[4]

Anna Halman (14 let, Polsko). Pět spolužáků podrobilo Annu před celou třídou sexuální šikaně (strhali z ní šaty a předstírali, že ji znásilňují). Celou scénu nahráli na mobil a vyhrožovali dívce, že nahrávku zveřejní na Internetu. To také později udělali, video umístili na stránku YouTube. Pro Annu to měla být pomsta za to, že s jedním z chlapců nechtěla chodit. Anna spáchala sebevraždu.[5]

Jessica Logan (18 let, USA). Po rozchodu zveřejnil Jessičin bývalý přítel její intimní fotografie, které mu poslala v době, kdy spolu ještě chodili. Jessica pak byla vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Útoky na ni ještě zesílily poté, co anonymně vystoupila v televizi, aby ostatní upozornila na rizika sextingu. Jessica spáchala sebevraždu.[6]

Možnosti trestněprávního postihu v ČR

Kyberšikana (stejně jako klasická šikana) sama o sobě není trestným činem ani přestupkem. Vždy záleží na jednání, kterým útočník šikanoval. Pokud toto jednání mělo podobu například fyzického ublížení oběti, jejímu vydírání či zastrašování, pak by mohlo přicházet v úvahu uplatnění například § 146 (Ublížení na zdraví) či § 145 (Těžké ublížení na zdraví), § 175 (Vydírání) TZK. V případě obtěžování a pronásledování osoby by bylo možné využít ustanovení § 354 TZK (Nebezpečné pronásledování). Avšak u kyberšikany, která se může projevovat například neustálým zesměšňováním, ztrapňováním a psychickým ubližováním prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, bude aplikace některých výše uvedených ustanovení problematická, ne-li přímo nemožná.

4.15.2.      Kybergrooming

Kybergrooming je jednání, které představuje psychickou manipulaci s osobou (typicky za použití sociálního inženýrství), realizovanou prostřednictvím Internetu či informačních a komunikačních technologií (např. mobilních telefonů aj.). Účelem kybergroomingu je vyvolat v oběti falešnou důvěru a přimět ji tak k osobní schůzce. Výsledkem této schůzky může být jakýkoli fyzický, sexuální či jiný útok na oběť. Oběťmi kybergroomingu mohou být děti, ale i dospělé osoby.[7] Nejčastějšími oběťmi jsou dle statistik dívky ve věku 13 – 17 let.[8]

„Psychická manipulace v rámci kybergroomingu probíhá obvykle delší dobu – od cca 3 měsíců po dobu několika let. Tato doba je přímo závislá na způsobu manipulace a na důvěřivosti oběti. Existují případy, kdy predátor manipuloval dítě po dobu 2–3 let, než došlo k osobnímu setkání a sexuálnímu zneužití. Je třeba rovněž zohlednit hranici zletilosti dítěte – útočník může s dítětem komunikovat v době, kdy bylo nezletilé, k útoku však dojde až po završení zletilosti (je zjevné, že trestní sazby za sexuální zneužití zletilého a nezletilého dítěte jsou velmi rozdílné).“[9]

Kybergrooming má různé etapy:

1.     Vzbuzení důvěry a snaha izolovat oběť od okolí (útočník mění svoji identitu, je velmi trpělivý)

2.     Podplácení dárky či různými službami, budování kamarádského vztahu

3.     Vyvolání emoční závislosti oběti na osobě útočníka

4.     Osobní setkání

5.     Sexuální obtěžování, zneužití dítěte či jiný útok[10]

Rizikovou skupinu dětí tvoří:

1.     adolescenti/ teenageři (zajímá je lidská sexualita, jsou ochotni o ní hovořit),

2.     děti s nízkou sebeúctou nebo nedostatkem sebedůvěry (lze je snadněji citově či fyzicky izolovat),

3.     děti s emocionálními problémy, oběti v těžké životní situaci (často hledají náhradu za své rodiče a potřebují pomocnou ruku),

4. děti naivní a přehnaně důvěřivé (jsou ochotnější zapojit se do online konverzace s neznámými lidmi, obtížněji rozpoznávají rizikovou komunikaci).

Možnosti trestněprávního postihu v ČR

Osoba dopouštějící se kybergroomingu může svým jednáním naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů uvedených v trestním zákoníku. Zpravidla se bude, dle povahy jednání útočníka, jednat o trestné činy dle ustanovení § 168 (Obchodování s lidmi), § 171 (Omezování osobní svobody), § 175 (Vydírání), § 185 (Znásilnění), § 187 (Pohlavní zneužívání), § 201 (Ohrožování výchovy dítěte), § 209 (Podvod), § 353 (Nebezpečné vyhrožování), § 354 (Nebezpečné pronásledování) TZK.

Další z možných definic kybergroomingu uvádí, že jde o „takové chování uživatelů internetu, které má v dětské oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce. Výsledkem této schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické násilí na oběti, zneužití oběti pro dětskou prostituci, k výrobě dětské pornografie apod.“[11] V této souvislosti pak je možné využít speciálního ustanovení uvedeného v § 193b (Navazování nedovolených kontaktů s dítětem) TZK.

4.15.3.      Sexting

Jednou z podob nebezpečného chování zejména v prostředí sociálních sítí je tzv. sexting. Pojem sexting vznikl kombinací slov sex a texting, z čehož vyplývá i jeho význam. Jde o elektronické rozesílání textových zpráv, fotografií či videa se sexuálním obsahem. Takovýto materiál se sexuálním podtextem může být na sociální sítě či jiná datová úložiště nahráván přímo jeho samotnými autory nebo jiným uživatelem, který k takovému materiálu získal přístup. Nejčastěji se tak stane dobrovolným posíláním souborů se sexuálním obsahem, které jsou pořízeny samotným odesílatelem. 

Následně (po ukončení komunikace, vztahu či z jiného důvodu) použije pachatel získaný choulostivý materiál k vyhrožování či vydírání. Pachatel v některých případech může pod pohrůžkou zveřejnění takovéhoto materiálu požadovat zaslání dalších fotografií či videa a psychickým nátlakem tak nutí poškozeného k výrobě a pořizování dalších materiálů, které pachatel vyžaduje buď pro vlastní potřebu, nebo se záměrem je sdílet na Internetu (v případě dětí je sdílí v komunitách zaměřených na dětskou pornografii). Druhou variantou pachatelova jednání je užití získaného materiálu k jinému nátlaku (např. obnovení partnerského vztahu, provozování sexuálních aktivit, zaslání finanční částky atp.) pod pohrůžkou zveřejnění již v minulosti získaných fotografií či videa (původně pachateli dobrovolně zaslaných poškozeným).

Z výsledků Výzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí Internetu[12] 2014 zpracovaného Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s firmou Seznam.cz vyplývá, že 9,86 % dětí umístilo svou „sexy“ fotografii či video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí, na Internet. Z celkového počtu 28 232 respondentů 12,14 % uvedlo, že takovýto materiál někomu přes Internet/mobilní telefon poslalo.

U sextingu je podíl oběti na činu neoddiskutovatelný, neboť právě ona je osobou, která vytvořila předmětnou fotografii nebo video, avšak po odeslání tohoto materiálu ztrácí oběť naprostou kontrolu nad dalším „životem“ těchto dat.

Možnosti trestněprávního postihu v ČR

V případě zveřejnění fotek jiné osoby bez jejího souhlasu je možné, aby se dotčená osoba domáhala ochrany svých práv v rámci občanskoprávního řízení

V případě, že osoba uvádí o jiném nepravdivý údaj (tak jako tomu zřejmě bylo v případu Roztahovaček), který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, je možné využít § 184 (Pomluva) TZK.

Specifickým případem je pak situace, kdy jsou získávány a zneužívány audiovizuální materiály zobrazující dítě. Pokud útočník vyzývá dítě k vytvoření a následnému zaslání fotografií, videa či online streamování před web kamerou (které dítě zachycují nahé, obnažené či jinak vzbuzující sexuální vzrušení), může se dopustit trestného činu dle § 193 (Zneužití dítěte k výrobě pornografie) TZK.

Sexting se také velmi často projevuje tak, že pachatel nutí oběť posílat další materiály (fotky, videa, live stream aj.) s tím, že mu vyhrožuje, že pokud je nepošle, tak materiály, které již má v držení, zveřejní na Internetu nebo je zpřístupní jeho rodině či přátelům. Tím se dopustí trestného činu dle § 175 odst. 1 (Vydírání) TZK.

Osoba dopouštějící se sextingu může dále svým jednáním naplnit i skutkovou podstatu trestného činu dle § 192 (Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií) či § 201 (Ohrožování výchovy dítěte) TZK.

4.15.4.      Kyberstalking

Kyberstalking je složenina slov kyber a stalking. Původně bylo slovo stalking používáno lovci divoké zvěře a znamenalo stopování zvěře až k jejímu uštvání. Stalking v té podobě, tak jak je chápán dnes, byl poprvé použit v 90. letech 20. století v rámci studie Meloye[13], který za stalking označil nebezpečné pronásledování známým či neznámým pachatelem, který pronásleduje oběť, a to takovým způsobem, že v ní vyvolává pocit nebezpečí, strachu. Toto pronásledování musí být dlouhodobější.

Kyberstalking je takové jednání, které spočívá v opakovaném kontaktování oběti například zasíláním SMS zpráv, e-mailů, telefonáty, VoIP, messengery aj. Jednání útočníka se zpravidla stupňuje a zpravidla vyvolá u oběti obavy o svoje soukromí, zdraví či život. Pro kyberstalkery je typická jejich vytrvalost a systematičnost, přičemž není neobvyklé, aby měl kyberstalker vytvořenou celou řadu falešných identit, které využívá ke kontaktování oběti. Kyberstalker může demonstrovat i svoji moc a sílu, například tím, že zveřejní informace ze života oběti, které může získat z různých online zdrojů.

Možnosti trestněprávního postihu v ČR

Stalking či kyberstalking je možné subsumovat, za splnění určitých podmínek, pod ustanovení § 354 (Nebezpečné pronásledování) TZK. Mezi základní podmínky patří, že útočník musí oběť dlouhodobě „vytrvale prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktovat“ a toto jednání je způsobilé vzbudit v oběti důvodnou obavu o její život nebo zdraví nebo o život a zdraví osob jí blízkých. Okolností přitěžující dle § 354 odst. 2 písm. a) TZK je ta skutečnost, že uvedený čin je spáchán na dítěti.